Historie chovu Norika v Čechách

Plemeno norický kůň pochází z alpských oblastí a své jméno získalo podle starověké římské provincie Noricum rozkládající se zhruba na území dnešního Rakouska. V českých zemích byl norik dříve hojně využíván. Noričtí hřebci vozili ze Solnohradska přes naše území po důležité obchodní cestě sůl. Formani si rádi přivydělali za skočné svých hřebců a tak během zastávek v zájezdních hostincích k těmto norickým hřebcům místní chovatelé přiváděli své říjné klisny. V jižních Čechách tak vznikl ráz koní tzv. netoličtí koně, kteří byli na trhu velmi dobře prodejní.

Norický kůň byl u nás nejprve chován pouze v Pošumaví, kde se chov vyvíjel vždy pod vlivem norika ze sousedních oblastí. Zpočátku docházelo k převodnému křížení selských klisen za pomoci importovaných rakouských noriků a bavorských chladnokrevníků pocházejících z originálních rakouských noriků. Zpočátku v letech 1900 až 1930 docházelo k převodnému křížení mezi těmito importovanými norickými hřebci s domácími klisnami, většinou chladnokrevného původu a později v letech 1930 až 1950 s klisnami se známým genovým základem noriků ale i slezských noriků v rodokmenech těchto klisen, případně se vzájemně připařovali potomci z tohoto převodného křížení. Ovšem v Čechách docházelo i k vzájemnému prolínání krve norické a belgické. Ke zvýšení počtu norických hřebců, zejména v písecké oblasti, došlo za 2. světové války. Po válce opět počet noriků poněkud poklesl, neboť řada z nich byla postoupena k náhradě chybějících plemeníků v typicky norických oblastech. Od 60. let 20. století se však postupně snižovaly stavy chladnokrevných koní. K dostatečnému zajištění plemenitby, následkem zvyšující se potřeby zajištění produkce tažných koní do lesa, se od 80. let opět zvyšuje početní stav plemeníků v zemském chovu. Zemský chov chladnokrevníka v Čechách byl velkou měrou ovlivněn hřebčínem v Netolicích, kde bylo kromě belgiků chováno i velmi kvalitní stádo noriků. Dalším významným chovem norického koně byl chov ŠZP Lány. Na zrušený lánský chov navazují v Sukoradech na Litoměřicku. V současnosti je větší chov norika v hřebčíně Jeníkov a v tradici chovu pokračují též na Ostřetíně.

Kromě originálních importovaných norických hřebců ovlivnili chov norického koně i hřebci z linií slezského norika (viz příslušná kapitola). Své linie v našem chovu založili importovaní hřebci např. 208 Direktor (chl.b.,*1980), 2479 Ramsau s.v. (chl.b.,*1982), 2395 Maltum Vulkan (chl.b.,*1983) ,  282 Schachen (chl.b.,*1987), 732 Wendys s.v. (n.r.,*1996) a hřebci z linie 500 Vogl Vulkan XI -  653 Vesír (n.r.,*1993), 656 Schram (n.r.,*1994) a 657 Tango (n.r.,*1994).

V rámci skutečnosti, že slezský norik a norický kůň mají původově společný základ a z důvodů dotační politiky genových zdrojů slezského norika, docházelo k překřížení obou populací, což mělo negativní dopady jak na slezského norika, tak na plemeno norického koně. U slezského norika se ztrácí suchost, odolnost a výkonnost a zvětšuje se jeho tělesný rámec a hrubost. Naproti tomu norický kůň v populaci mizí a ztrácí svoji mohutnost a typické znaky.  Proto rada plemenné knihy přijala opatření, že od roku 2013 budou do chovu norického koně akceptováni pouze ti hřebci slezského norika, kteří odpovídají typu norika svým zevnějškem a mohutností. V chovu norického koně tedy nadále působí hřebci původních norických linií a akceptovaní hřebci slezského norika, v menší míře též originální importovaní noričtí hřebci.

Podkladem k této stručné historii byla zejména bakalářská práce Ivany Vajdové - Analýza současné populace plemene norik v České republice (Brno 2007)

Informace o chovu norického koně v ČR lze čerpat též z knihy Chov koní v Československu od Jaromíra Duška a kol.

Linie norického koně

Uznané linie plemenných hřebců dle ŘPK norika

1. N-L-A 01     Amor T (n.r.,*1888) - aktivní

2. N-L-A 02     80 Arnulf 55 S. (n.r.,*1886)

3. N-L-B 01     lic Bravo II (n.r.,*1905)

4. N-L-D 01     Direkt (chl.b.,*1974) - aktivní

5. N-L-M 01    Maltum (chl.b.,*1973) - aktivní

6. N-L-M 02    292/64 Max Diamant II 681 S. (n.r.,*1914)

7. N-L-N 01     Nero I 621 S. (n.r.,*1910)

8. N-L-N 02     50 Norbert St. (n.r.,*1887) - aktivní

9. N-L-R 01      Randolf 1998 (chl.b.,*1952) - aktivní

10.N-L-V 01    500 Vogl Vulkan XI /1380/ S. (n.r.,*1958) - aktivní

11.N-L-V 02    lic. Vulkan II 427 S. (n.r.,*1899)

nové linie založené originálními importovanými noriky:

12. N-L-W 01    Wesinger Diamant XII (n.r.,*1991) - aktivní

13. N-L-Z 01      Zeus Schaunitz (n.r.*1981) - aktivní

14. N-L-T 01      Toni Vulan XI (n.r.,*1968) - aktivní

Populaci norického koně v Čechách ovlivnily též linie hřebců:

1350 Streiter Vulkan - 1980 Streter z Lán-5 (s.n., *1965), 1542 Nero Diamant VI - 1874 Nero ze Žitné-2 čili Nero Diamant I (s.n., *1961), 2500 Ritz Vulkan VIII - 2686 Rytíř (s.n.,*1956), 1747 Neuwirt Diamant IX - 2009 Neugot-2 (s.n.,*1966), 2694 Fusch Vulkan XI - 2870 Fuad-3 (N, *1962), 2693 Schrempf Diamant VIII - 1955 Šremf ze Žitné-1 či též Šremf I (N,*1963) a 2934 Hubert Nero IX - 2061 Hubír (s.n.,*1968).

Norický kůň dnes

Chovným cílem je chladnokrevný kůň, dospívající ve čtyřech letech stáří, mírně delšího rámce, s dobrým osvalením.

Hlava těžší, mohutná, s výrazným okem, možný mírný klabonos, krk středně dlouhý, středně vysoko nasazený s mírně výrazným kohoutkem, dobře úhlovaná až strmější lopatka, prostorný, středně hluboký, delší a oválný hrudník, se středně dlouhou volnější horní linií, středně dlouhá pevná bedra, mohutná, středně široká dlouhá, oválná, mírně štěpená a svažitá záď. Fundament silný, kostnatý, suchý s menším výskytem rousů, kopyta pevná, pružná, dobře utvářená. Klouby méně výrazné s náznakem lymfatičnosti, spěnka kratší, pevná.

Pracovitý a dobře ovladatelný kůň přiměřeného temperamentu, dobrého charakteru, dobře živitelný, pohyblivý se středně prostornými chody.

Barvou převážně hnědáci až tmaví hnědáci a ryzáci až tmaví ryzáci, omezeně vraníci a sporadicky nevybělující bělouši. Výskyt bílých odznaků na hlavě a končetinách. Kůže tmavě pigmentovaná.

Plemeno se vyznačuje dlouhověkostí, dobrou plodností, pevnou konstitucí, adaptabilitou pro různá prostředí a dobrou krmitelností. Je určeno především pro práci v tahu.

Minimální tělesné míry při zápisu do PK

hřebci KVP 166, KVH 156, OHr 187, OHol 24 cm

klisny KVP 165, KVH 155, OHr 192, OHol 23 cm (HPK), 22 cm (ostatní)

zpracovala © Michaela Šindelářová 2012